Požárně bezpečnostní řešení stavby zahrnuje řadu výpočtů, které musí požární specialista provést pro správný a bezpečný požární návrh. Tyto výpočty lze provádět přímo v Revitu, případně je možné geometrii informačního modelu využít pro import do požárních softwarů provádějící pokročilé požární výpočty. V tomto článku si oba případy stručně ukážeme.

Doplněk pro Revit

Pro zefektivnění práce s informacemi z modelu lze využít doplňků přímo v aplikaci Revit. Pro požární účely slouží například nástroj BIMfire, který využívá principy z českých norem požární ochrany. Přidanou hodnotou je zefektivnění práce projektanta algoritmizací dat získaných z modelu a možnost snadných změn. Výsledné hodnoty je tak možné posoudit z požárního hlediska přímo v modelu. V případě, že posouzení nevyhoví, projektant upraví objekt (např. změnou rozměrů oken či přidáním požárně dělících konstrukcí) a výpočet opakuje.

Řešení odstupových vzdáleností doplňkem BIMfire (Revit)

Řešení odstupových vzdáleností doplňkem BIMfire (Revit)

Doplněk slouží pro vytvoření únikové cesty, návrh a posouzení kritických míst, obsazení objektu osobami a výpočet délky a doby trvání evakuace. Pro stanovení odstupových vzdáleností doplněk využívá data v modelu pro zautomatizování postupů pro výpočet požárního rizika a vymodelování tvaru obalové plochy požárně nebezpečného prostoru. Další funkcionalitou by mělo být stanovení stupně požární bezpečnosti a určení požární odolnosti požárně dělících konstrukcí mezi požárními úseky. Výpočty využívají normativních hodnot a postupů. Nástroj do požárního informačního modelu vloží komponenty, do kterých se vypočtená data zapíší.

Využití modelu pro pokročilé požární výpočty

Pro pokročilejší simulace a analýzy se v rámci inženýrského přístupu využívají simulační softwary využívající přesnějších výpočetních metod  a softwarové simulace. Jde například o software od společnosti Thunderhead Engineering s produkty PyroSim a Pathfinder. Využívají zákony termodynamiky a dynamické analýzy plynů – CFD (Computational fluid dynamics) a modely pro evakuaci osob, které uvažují s chováním individuálních osob (agentů). Tento software pracuje s 3D modelem a v případě, že nemáme 3D model stavby, je pro výpočet zapotřebí vymodelovat geometrii posuzovaného objektu.

Model ze softwaru Revit je ale možné přímo importovat do těchto softwarů skrze formáty .ifc, .dxf nebo .dwg. Po vložení dojde k zachování informací o jednotlivých komponentách. Data získaná z těchto modelů mohou být velice přesná, avšak velmi záleží na vstupech do výpočtu. Při použití těchto modelů se předpokládá velice dobrá znalost požární problematiky, znalost simulací CFD a zkušenosti v těchto výpočtech.

Importovaná geometrie z požárního BIM modelu (PyroSim)

Importovaná geometrie z požárního BIM modelu (PyroSim)

Výsledky získané tímto přístupem je možné zpětně zanést do požárního informačního modelu jako informaci. Například na základě těchto pokročilých modelů získáme teplotu plynu v místě požárně otevřené plochy. Z této teploty lze vyjádřit hustotu tepelného toku. Výsledná hodnota může být použita pro výpočet odstupových vzdáleností pomocí přístupu dle hustoty tepelného toku. Odstupová vzdálenost se poté vloží do parametrické komponenty v Revit modelu.

Závěr

Problematika požární bezpečnosti staveb obnáší řadu požárních výpočtů, které vychází ze vstupních parametrů a geometrie částí objektu. Parametry požárních charakteristik mohou být zapsány v požárním informačním modelu budovy. Tyto informace následně využije doplněk do Revitu pro potřebné požární výpočty. Případně je možné využít jen geometrii informačního modelu a parametry zadat do softwaru určeného pro pokročilé požární výpočty a simulace. Možnosti pro konkrétní požární výpočty přímo v Revitu budou více popsané v dalších článcích.

print

O autorovi

Roman Macháček

Své zkušenosti s informačním modelováním a programem Revit jsem začínal získávat již při svém studiu oboru Požární bezpečnost na ČVUT v Praze. Zde jsem psal na toto téma bakalářskou a později i diplomovou práci. Praktické zkušenosti jsem při svém studiu získal podílením se na tvorbě informačního modelu bytového domu ve společnosti ADNS architekti. Následně ve společnosti cadconsulting, spol. s r.o., kde jsem se podílel na modelech dalších projektů, jako jsou například modely nových stanic metra D pro METROPROJEKT Praha a.s. Své zahraniční zkušenosti jsem získal na stáži v Norsku, kde jsem pracoval pro společnost zabývající se stavbami vodních elektráren. Zde jsem pracoval na bezpapírové dokumentaci pomocí A360 a na zavádění BIM. Další zkušeností byla stáž v Japonsku na Kyushu University, kde jsem se zabýval problematikou propojení BIM a GIS pro požární zásah.

Odpovědět