Druhý díl ze série Laserscan do BIM. Postupně se v něm dovíte všechny aspekty spojené s tvorbou modelu na základě Mračna bodů. Jako případová studie bude sloužit historický budova kostela sv. Mořice. Tento seriál vznikl na základě diplomové práce na Fakultě stavební ČVUT v Praze. V tomto díle se dovíte o tvorbě vlastního modelu.
Použití modelu
Před zahájením modelování bylo klíčovou otázkou k čemu bude model využíván. S tím souvisí i podrobnost a přesnost modelování.
Proto proběhla po provedení zaměření s předsedou spolku Přátelé Mouřence koordinační schůzka, na které jsme si vyjasnili možnosti. Nejdříve jsme představili HBIM problematiku a následně proběhla diskuse nad možným využitím modelu. Mimo běžně vytvářené výstupy v podobě vizualizací a animací vzešel požadavek na vytištěný 3D model kostela.
Jedním z cílů práce bylo zanesení informací z dostupných zdrojů přímo do modelu ke konkrétním prvkům. Šlo převážně o historické fotografie, detaily ze stavebně historického průzkumu a odkazy na další podrobnou dokumentaci. HBIM model je vhodným nástrojem pro systematické roztřídění informací, které díky propojení s 3D modelem umožňuje přehledné a rychlé dohledání požadovaných informací. Zajímavou možností je připojení odkazu na detailní síťový 3D model potažený texturou. Příklad absidy s nástěnnou malbou Vzkříšení Krista: http://g4d2.masterinter.net/Demo/Annin_apsida/App/index.html
Na základě požadavků na model byla stanovena požadovaná přesnost modelování a potřebná detailnost modelu. Rozdíl mezi výsledným modelem a podkladovým mračnem bodů měl být do 10 cm a podrobnost byla zvolena na úrovní LOD 300/350, tedy rozměrově a vizuálně odpovídající model. Více o konceptu Úrovně rozpracovanosti modelu se dovíte v článku Jak zadat projekt s požadavkem na BIM.
Tvorba modelu
Na podkladu získaného mračna bodů a s vyjasněnými požadavky na model se můžeme vrhnout do práce. Modelování z mračna je čistě rutinní práce. U historických budov se však často potýkáme s nepravidelnostmi (např. šikmé a nekolmé zdi) a složitými tvary, které dělají tvorbu modelu náročnější.
Modelování probíhá vektorizací mračna bodů v půdorysech a řezech. Vhodné je využít také pořízené fotografie, jelikož mračno nemusí být vždy tvarově jasné a jednoduše tak získáme lepší představu jak modelovaný prvek vypadá.
Mezi největší výzvy patřilo modelování žebrové klenby a krovu.
K ukládání informací z dostupných zdrojů byly vytvořeny Globální parametry.
Kromě hlavního modelu byla vytvořena menší knihovna prvků. Šlo hlavně o okna a dveře, které byly parametricky modelované tak, aby vizuálně odpovídaly skutečnosti a zároveň byly použitelné v dalších projektech. Revit bohužel nepodporuje práci s mračnem bodů v editoru rodin, a proto jsem si pro modelovanou rodinu vytvořil schématický náčrtek s oměrkami z projektu, podle kterého jsem rodinu následně vytvořil. Primitivní, ale zároveň velmi rychlé a funkční řešení, které bohatě stačilo. Další možností by bylo převedení Mračna bodů do DWG. Tento formát již lze do rodiny vložit.
Tvorba byla zaměřená hlavně na stavební konstrukci kostela a vybavení bylo do modelu doplněno jen objemovým modelem, aby bylo možné doplnit k prvkům odkazy na fotografie. Šlo například o varhany v kruchtě hlavní lodi a tři zvony v nejvyšším patře věže.
Další díly seriálu najdete zde.
