Druhý díl ze série Laserscan do BIM. Postupně se v něm dovíte všechny aspekty spojené s tvorbou modelu na základě Mračna bodů. Jako případová studie bude sloužit historický budova kostela sv. Mořice. Tento seriál vznikl na základě diplomové práce na Fakultě stavební ČVUT v Praze. V tomto díle se dovíte o tvorbě vlastního modelu.

Použití modelu

Před zahájením modelování bylo klíčovou otázkou k čemu bude model využíván. S tím souvisí i podrobnost a přesnost modelování.

Proto proběhla po provedení zaměření s předsedou spolku Přátelé Mouřence koordinační schůzka, na které jsme si vyjasnili možnosti. Nejdříve jsme představili HBIM problematiku a následně proběhla diskuse nad možným využitím modelu. Mimo běžně vytvářené výstupy v podobě vizualizací a animací vzešel požadavek na vytištěný 3D model kostela.

Jedním z cílů práce bylo zanesení informací z dostupných zdrojů přímo do modelu ke konkrétním prvkům. Šlo převážně o historické fotografie, detaily ze stavebně historického průzkumu a odkazy na další podrobnou dokumentaci. HBIM model je vhodným nástrojem pro systematické roztřídění informací, které díky propojení s 3D modelem umožňuje přehledné a rychlé dohledání požadovaných informací. Zajímavou možností je připojení odkazu na detailní síťový 3D model potažený texturou. Příklad absidy s nástěnnou malbou Vzkříšení Krista:  http://g4d2.masterinter.net/Demo/Annin_apsida/App/index.html

Na základě požadavků na model byla stanovena požadovaná přesnost modelování a potřebná detailnost modelu. Rozdíl mezi výsledným modelem a podkladovým mračnem bodů měl být do 10 cm a podrobnost byla zvolena na úrovní LOD 300/350, tedy rozměrově a vizuálně odpovídající model. Více o konceptu Úrovně rozpracovanosti modelu se dovíte v článku Jak zadat projekt s požadavkem na BIM.

Úroveň rozpracovanosti modelu (Level of Development)

Tvorba modelu

Na podkladu získaného mračna bodů a s vyjasněnými požadavky na model se můžeme vrhnout do práce. Modelování z mračna je čistě rutinní práce. U historických budov se však často potýkáme s nepravidelnostmi (např. šikmé a nekolmé zdi) a složitými tvary, které dělají tvorbu modelu náročnější.

Modelování probíhá vektorizací mračna bodů v půdorysech a řezech. Vhodné je využít také pořízené fotografie, jelikož mračno nemusí být vždy tvarově jasné a jednoduše tak získáme lepší představu jak modelovaný prvek vypadá.

Modelování z mračna bodů

Mezi největší výzvy patřilo modelování žebrové klenby a krovu.

Žebrová klenba

K ukládání informací z dostupných zdrojů byly vytvořeny Globální parametry.

Vytvořené Globální parametry

Kromě hlavního modelu byla vytvořena menší knihovna prvků. Šlo hlavně o okna a dveře, které byly parametricky modelované tak, aby vizuálně odpovídaly skutečnosti a zároveň byly použitelné v dalších projektech. Revit bohužel nepodporuje práci s mračnem bodů v editoru rodin, a proto jsem si pro modelovanou rodinu vytvořil schématický náčrtek s oměrkami z projektu, podle kterého jsem rodinu následně vytvořil. Primitivní, ale zároveň velmi rychlé a funkční řešení, které bohatě stačilo. Další možností by bylo převedení Mračna bodů do DWG. Tento formát již lze do rodiny vložit.

Náčrt okna sakristie

Tvorba byla zaměřená hlavně na stavební konstrukci kostela a vybavení bylo do modelu doplněno jen objemovým modelem, aby bylo možné doplnit k prvkům odkazy na fotografie. Šlo například o varhany v kruchtě hlavní lodi a tři zvony v nejvyšším patře věže.

Prostor s naznačeným objemem zvonů

Prostor s naznačeným objemem varhan

V příštím díle seriálu se zaměříme na analýzu přesnosti modelu.

print

Odpovědět