S digitalizací stavebnictví se mění pohled nejen na způsob zpracování projektové dokumentace a řízení stavby, ale i na samotné zadávání zakázek. Při použití nových technologií a přístupů ke zpracování projektové dokumentace ve stavebnictví, mezi které se řadí i BIM, lze nutno vzít i v potaz, že stávající způsob zadání na obsah, který vycházel z vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb je dostačující v případě standardní „papírové“ dokumentace, avšak v případě digitálního modelu, který má sloužit v průběhu celého životního cyklu stavby je třeba specifikovat mnohem více než jen obsah, ale např. i očekávání, postupy a další specifika a za tímto účelem se vytváří dokumenty popsané níže.
Doporučené dokumenty pro zadání BIM projektu
EIR jako podklad pro výběr dodavatelů,
BEP-před podpisem smlouvy (pre-contract BEP) nastavuje procesy k zasmluvnění (projekční/stavební) na základě nastavených cílů (EIR),
BEP-po podpisu smlouvy (post-contract) pro konkretizování procesů využití BIM dokumentace pro výstavbu, popisuje konkrétni lidi, software a procesy a je “manuálem” projektu v BIMu; tento dokument vychází z dokumentu BEP-před podpisem smlouvy.
Požadavky zadavatele (EIR)
Prvním krokem při zadání by měla být soupis požadavků ze strany zadavatele, který označujeme jako dokument EIR (Employer’s Information Requirements). V tomto dokumentu by měly být jednoznačně stanoveny cíle. Tzn., zda-li je účelem modelu příprava podkladu pro realizaci stavby a konzistentní správu výstupů napříč jednotlivými fázemi projektu, příp. má model sloužit jako tzv. digitální dvojče, které bude reflektovat skutečné provedení stavby obsahující data pro technologický pasport, příp. CAFM systém. Tento dokument pak slouží jako podklad pro výběr dodavatelů projektové dokumentace.
Plán realizace BIM (BEP)
Na základě požadavků definovaných v dokumentu EIR se vytvoří dokument, který bude závaznou přílohou smlouvy o dílo. Tento dokument plánu realizace BIM označujeme jako BEP (BIM Execution Plan). Strategie tvorby dokumentu BEP, který by se měl stát závaznou přílohou projektu pro všechny zúčastněné strany, se odvíjí od samotné koncepce zadání zakázky, stanovení cílů, přiřazení práv a povinností zúčastněným stranám na základě jejich možností orientovat se a komunikovat v BIM prostředí, výběru komunikačního protokolu, normativních a legislativních požadavků, aj.
Smyslem dokumentu BEP je efektivní nastavení cílů při využití BIM, procesů, které povedou k jejich dosažení, strukturu projektového týmu včetně zodpovědností za dílčí části, formát výměny dat, apod. Dokument BEP by měl být sestaven na základě vzájemné dohody hlavních účastníků výstavby (zadavatel, zpracovatel projektové dokumentace, dodavatel a konečný uživatel/správce stavby), tak došlo k jednoznačnému pochopení účelu zpracovávání dokumentace v BIM prostředí všemi zapojenými stranami.
Seznam vybraných okruhů pro specifikaci v rámci dokumentu BEP, které mají vliv na způsob zpracování projektu:
- správa modelu a způsob výměny dat;
- standardizace pro výměry ploch a objemů a výkazů;
- souborová struktura a pojmenování;
- komunikační protokol (ICT, vnitřní komunikační protokoly, …);
- užití norem (ČSN, EN, AIA, BSI, PAS, …);
- užití standardů (COBie, LOD, BIMforum, …);
- zabezpečení dat, datová politika.
BEP v bodech
- Zkratka anglického termínu BIM Execution Plan.
- Zjednodušeně řečeno stanovuje a popisuje vlastnosti 3D modelu(ů) a způsob předávání informací prostřednictvím těchto modelů – proto informační modelování.
- Zatím neexistuje žádná místní legislativní opora pro tento druh projektování staveb.
- Proto je nutné vymezit určitá pravidla a postupy pro toto navrhování staveb, aby nedocházelo ke zbytečné ztrátě informací (tím jsou myšleny geometrické i negeometrické informace).
- Standardně má váhu přílohy ke smlouvě o dílo, pro všechny zúčastněné.
- Dokument by měl minimalizovat nesprávné pochopení projekčních procesů.
- Nutný z hlediska koordinace projektu vedeného v BIM – výhoda jednotně nastaveného prostředí všem.
- Je výhodné jej nastavit jednoznačně a nespoléhat pouze na obecné šablony a možný různý výklad.
- Nesprávně sestavený dokument BEP je jednou ze známek nesprávného pochopení problematiky BIM.
Podrobnost BIM modelu
Informační model obsahuje grafickou a negrafickou část. Zatímco grafická část je reprezentována výkresy a schematy, část negrafická jsou informace důležité pro výkazy, specifikaci výrobků nebo pro využití při správě budovy. Při zadávání projektové dokumentace s požadavkem na BIM model je nutno specifikovat podrobnost pro jednotlivé fáze (stupně) projektové dokumentace.
V rámci BIM se lze setkat s několika přístupy, jak definovat úroveň podrobnosti modelů. Úroveň se může lišit podle standardů a zvyklostí v jednotlivých státech. Pro definice úrovně podrobnosti BIM modelu se používají zkratky LOD a LOI. Zatímco zkratkou LOI se rozumí množství popisných informací, které mohou jednotlivé prvky modelu obsahovat, u zkratky LOD může být význam různý.
Příklad grafické podoby LOD pro stěnu podle BIMForum.
 |
 |
 |
 |
|
LOD 200 |
LOD 300 |
LOD 350 |
LOD 400 |
Definice LOD může mít různou formu číslování jednotlivých úrovní. Nejčastěji se lze setkat s číslováním používaným ve Velké Británii a Spojených státech amerických. V UK se se používá číslování LOD 1–LOD 7, v USA LOD 100–LOD 500. Čím vyšší hodnoty číslování nabývá, tím je vyžadována větší úroveň podrobnosti modelu.
LOD … Level of development/definition … Úroveň podrobnosti
Metrika popisující jak podrobné informace jsou zahrnuty v modelu v závislosti na fázi návrhu a výstavby. Metrika obsahuje definici úrovně obsahu pro část grafickou a informační.
LOD … Level of detail … Úroveň grafické podrobnosti
Popis grafické podrobnosti obsahu modelu.
LOI … Level of information … Úroveň podrobnosti informací
Popis negrafického obsahu modelu.
Jak definovat podrobnost BIM modelu
Pro definici LOD lze využít dokumentu, který vydává BIMFORUM (www.bimforum.org), člen organizace BuildingSMART. Definice LOI je však složitější. Pro ČR vznikl standard nazvaný SNIM (Standard Negrafických Informací 3D Modelu), jenž je výsledkem spolupráce významných projektových kanceláří, realizačních firem a firem zaměřených na rozpočty. Tento standard definuje značení dílčích stavebních prvků a zároveň stanovuje jaké parametry je třeba u nich evidovat v závislosti na stupni projektové dokumentace. Tento standard se stále vyvíjí, ale již nyní je úspěšně testován na několika projektech, které prochází projekční fází či realizací.
Poznámka: Článek byl původně vydán v časopisu ERA 21 (#01 2019, MK ČR E 1579; ISSN: 1801-089X).
Zdroj: DUFEK, Z.; KOUKAL, P.; FIALA, P.; VYHNÁLEK, R.; REMEŠ, J.; JEDLIČKA, M.; DROCHYTKA, R.; BYDŽOVSKÝ, J. BIM pro veřejné zadavatele. 1. 1. Praha: Nakladatelství Leges, s.r.o., 2018. 128 s. ISBN: 978-80-7502-285-1.
