Ve dnech 13. a 14. 10. se v Praze v Clarion Congress Hotel Prague uskutečnila akce BIMDAY 2022 pořádaná organizací czBIM. Zástupci cadconsulting na této akci nemohli chybět a díky tomu vám můžeme říct, jak se nám na této akci líbilo a co jsme se dozvěděli.
Den druhý
I. blok Využívání dat BIM v CAFM
Následující den byl spíše diskusní. Stěžejním tématem byl především Facility Management, ale opět nebyl opomenut DSS nebo klasifikace prvků modelu.
Na pódiu se v ranním bloku potkali výborně moderující Rudolf Vyhnálek spolu s Janem Baxou (Head of Asset Management), Tomášem Minkou (Bim.Point), Kateřinou Schön z agentury ČAS, vedoucím týmu, Virtual Deisgn & Construciton pro Letiště Praha, a. s. Danielem Šmejkalem a Igorem Staňkem z CHASTIA s.r.o.
Během životního cyklu stavby náleží zhruba 2 % nákladů projekci, 10 % pojme stavba a zbylých více než 80 % připadne správě budovy. Pouze 5 % budov má však digitalizovaný Facility Management, což jsou neskutečné bilance. Dle řečníků je zapotřebí zavnímat, že pro budoucí fungování ve světě stavitelství je digitalizace správy budov opravdu nutnost a díky ní se mohou výrazně snížit náklady na údržbu, prodloužit životnost stavby a zlepšit úroveň a správnost dat.
A právě data a informace jsou to nejnutnější, co v AIM (tedy modelu aktiva) potřebujeme a zároveň je často velmi problematické tyto informace získat. Narozdíl od projektového modelu (PIM) je pro AIM geometrie podružná. Může být sice užitečná například pro lepší orientaci a identifikaci, ale zásadní jsou informace. Skvělý způsob, jak získat takové informace o již existující stavbě je její passport. V případě novostavby je nutné, aby požadavky na tyto informace stanovil zadavatel. Z toho logicky vyplývá, že již v procesu přípravy by měl být účasten facility manager, aby pomohl tyto požadavky definovat a ty následně mohly být z části zahrnuty do PIM (pokud se jedná o data vycházející z modelu) a zbylé informace AIM získá v prostředí FM software, kde se také lépe a jednodušeji spravují. Model aktiva je následně potřeba udržovat aktuální během celé životnosti stavby. Častější a jednodušší úpravy, zpravidla alfanumerických dat, mohou být prováděny ve FM software a složitější úpravy, třeba i modelové (změna dispozic, změna pozice prvku), je možné realizovat méně často v nativním formátu v modelu.
II. blok Zadání vs Dodání BIM. Požadavky na BIM vs Potřeby. Mýty a legendy BIM.
V druhém diskusním bloku bylo tématem Zadání vs Dodání BIM. Požadavky na BIM vs Potřeby. Mýty a legendy BIM.
Byli přizváni odborníci především ze soukromého sektoru z projekce i realizace:
Daniel Šmejkal (Letiště Praha, a.s.), Marek Jedlička (Trigema), Lukáš Vacík (CASUA), Tomáš Velehradský (Ateliér Velehradský), Dávid Paráč (PS Brno), Jakub Ducár (Strabag). Diskusi moderoval Roman Voráč, člen představenstva czBIM.
Zadání projektu: Chceme plnotučný BIM!
Prvním diskusním tématem bylo ideální zadání projektu a jak to je v realitě. Smutnou realitou nyní je, že investor často neví, co vlastně od informačního modelu stavby očekává. Jakou klasifikaci a datový standard po projektantovi požadovat, když sám žádný nemá. Zpracovatelům projektové dokumentace a zhotovitelům díla tak nezbývá než razit vlastní cestu a nabízet investorovi vlastní zažité a osvědčené standardy. Ty jsou častokrát založené na datovém standardu SNIMu, případně čistý SNIM. To se týká jak klasifikace, tak datového standardu. Mezi diskutujícími panovala shoda, že lepší je alespoň nějaká klasifikace, než žádná. Následné napárování na klasifikační systém je možné naprogramovat. Jak již bylo v minulých letech řečeno, kde klasifikační systémy končí, tam SNIM začíná a tedy provazba mezi nimi je možná.
SNIM je mrtev, ať žije SNIM
Jelikož je podle některých SNIM odepsaný, a dále jej jako oficiální republikový datový standard (k čemuž měl SNIM nakročeno) nikdo nerozvíjí, nastala situace, že se SNIM v poslední vydané verzi stal podpultovým zbožím. Jak se ukazuje, v praxi je nyní hojně využíván a pro svou jednoduchost a přehlednost se mezi námi drží i po “smrti”. Klasifikační systém spolu s DSS bude své kvality muset teprve prokázat. Jak ale zaznělo v předchozím dnu, chystá se řešení spojující SNIM a DSS, tak třeba to pomůže rychlejšímu přechodu na DSS. Jednotný datový standard a klasifikační systém je to, co si všichni přejeme.
BIM na straně dodavatele.
Jedním z témat bylo také to, jak se daří uplatňovat BIM při samotné výstavbě. Zazněly pojmy jako bezvýkresová dokumentace (Drawing-free project), kdy se ve Finsku podařilo tímto způsobem postavit několik mostů jako pilotní projekty a v Norsku se chystají na 634 m dlouhý most přes řeku Randselva (Sweco Group). Zaběhnutou praxí v těchto severských státech je bezpapírová projektová dokumentace (paper-free projects). U nás v České republice bychom mohli začít právě tímto. Je třeba dělat kroky postupně.
CDE jako zdroj informací na stavbě.
Jak nyní BIM využívají při realizaci staveb popsali zástupci Strabagu a PS Brno. V PS Brno jsou dle Dávida Paráče na začátku cesty a nyní využívají CDE hlavně jako sdílené uložiště pro dokumentaci s využitím nastavení oprávnění. Strabag se zdá býti v používání CDE a celkově BIM to field řešení o trochu dále, viz prezentace z prvního dne.
Praktické workshopy (První a druhý den)
Na workshopu Efektivní naplnění BIM modelu informacemi bez knihovních prvků (Petr Vokoun – BIM Project s.r.o.) proběhla diskuse o využití informaci v modelu. Při stahování rodin z internetu (což se nedoporučuje z důvodu nedostatku informací o principech fungování rodin a komplikaci možnosti změn, často parametry vyžadují překlad), od různých výrobců všechny rodiny v projektu nemusí mít shodné grafické nastavení zobrazení. Při stažení velkých knihoven nepotřebné rodiny a jejích nadbytečné nepoužité parametry můžou zanášet do souboru zbytečné množství dat. Proto se navrhuje vytvoření knihovny generických prvku, která obsahuje základní druhy rodin typického vzhledu. Takové řešení může posloužit základem pro vytvoření vlastní knihovny na začátku modelování v BIM, ale většina projektu stejně vyžaduje tvorbu rodin na míru a postupné obohacení knihovny.
CDE – od teorie k praxi
Jako náhrada za nerealizovanou konferenci v 27.09.2022, která byla přesunuta právě na BIMDAY se konal workshop CDE – od teorie k praxi. Ten se skládal ze dvou částí, a to představení použití CDE na jednotlivých projektech vybraných zástupců firem, kteří s CDE pracují a samotnou diskusi přednášejících. Celou částí nás provedl Martin Maťašovský z Construsoftu s.r.o. Nejdříve se slova ujal Lukáš Kutil ze společnosti Strabag a.s., který nám prezentoval možnosti propojení dvou CDE, konkrétně Trimble Connect (řešení projektanta) a Asite (řešení investora). Propojení se podařilo skrze otevřené API obou systémů. Dalším příspěvkem, který nás zaujal byl ten od Imricha Vincúra z Ministerstva obrany ČR, který s námi sdílel pohled Ministerstva obrany ČR a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost na CDE, a jaký typ dat bychom měli skrze něj sdílet. Někteří prezentaci CDE pojali jako prezentaci projektů a o samotném CDE toho zaznělo jen málo. Martin Rosa se pokusil přiblížit posluchačům normu ISO 19650, základní kámen všeho fungování na CDE. Jak je na tom s BIMem a využití CDE Správa železnic prezentoval Stanislav Vitásek, který zmiňoval mj. nutnost sjednocení standardu SFDI, který již nějaký čas používá SŽ na svých projektech, a nového DSS. Na jejich projektech dochází totiž k průniku železničních staveb s pozemními stavbami a SFDI s DSS se na stejné prvky často dívají z různých úhlů pohledu. Na tvorbě tohoto datového standardu SŽ pro pozemní stavby a s tím spjaté metodiky jsme se jako CC také podíleli. Cílem bylo, mimo sjednocení dvou přístupů, také zajištění návaznosti na stávající pasportní systém. Prezentační část byla ukončena ukázkou nedávno nově vzniklého webu www.najdiCDE.cz, který si klade za cíl pomáhat při výběru toho správného CDE pro vás.
Integrace klasifikačního systému CCI a DSS
Společnost Arkance Systems předvedla koncept řešení doplňku do Revitu na implementaci datového a klasifikačního standardu. Aplikace ještě není dokončena a my se tak mohli těšit pouze z demo ukázky. Finální verze by měla být vydána snad na konci letošního roku. Doplněk pracuje s vlastními parametry projektu a nevyužívá tak některé možné parametry systémové. Kamenem úrazu dokončení tohoto doplňku jsou vstupy, tedy dokončení definování národního datového standardu. Z ukázky jsme se dozvěděli, jak chtějí přistupovat ke klasifikaci CCI a také, že nyní lze každý prvek zaklasifikovat v rámci jedné úrovně CCI právě do jedné kategorie/systému. Z diskuse však vyplynula potřeba zaklasifikovat jednotlivé prvky například do více funkčních systémů, což dává smysl třeba při následném filtrování. Příkladem může být protipožární okno zaklasifikované do funkčního systému stěn a zároveň do ochranného a bezpečnostního systému.
Závěr
Závěrem bychom chtěli říci snad jen to, že děkujeme všem z czBIM za organizaci této akce a možnosti se opět potkat s odborníky z BIM světa a také to, že všem zúčastněným na tvorbě datového standardu staveb a národní úpravě klasifikačního systému CCI přejeme pevné nervy a hodně štěstí při řešení této výzvy.
