Prezentaci Eight-Step System Behind Perfect Architectural Visualization vedla architektka Agnieszka Klich, která po úvodním obeznámení posluchače o tom, kde všude byla a jak se jí tam líbilo, prezentovala osm oblastí v rámci architektonických vizualizací, pomocí nichž lze dosáhnout perfektních výsledků.

1.   Krok – kompozice

Kompozice je asi tím nejdůležitějším bodem při tvorbě vizualizace. Pokud není nastavena správně, výsledný dojem z obrázku nezachrání ani jinak zdařilá scéna. Jedná se tedy o základ každé dobré vizualizace.

Na obrázku je znázorněno, jak je v tomto případě využito pravidel kompozice, aby bylo dosaženo rovnováhy. Objekt se totiž zdá být symetrický, ale jeho levá část je větší než ta pravá, a proto tvůrci do pravé části snímku přidali zeleň na balkony a více kontrastní stromy.

Při tvorbě vizualizace se můžeme sami sebe zeptat na následující otázky:

  1. Proč můj snímek upoutává nejvíce pozornosti?
  2. Je to zaměřením se na nejdůležitější prvky scény?
  3. Na co se při prvním pohledu na obrázek podívám jako první?
  4. Kde cítím stísněnost a kde naopak prostor?
  5. Vyzařuje z obrázku rovnováha? Kouká se na něj snadno nebo cítím, že něco není v pořádku?
  6. Odpovídá vizualizace mému hlavnímu záměru?

2.   Krok – nastavení kamery

Nastavení kamery je úzce spjato s kompozicí a je tudíž dalším velmi důležitým krokem k úspěšné vizualizaci.

1. Ohnisková vzdálenost

Toto nastavení určuje, jak velká část scény bude na obrázku zobrazena. Čím menší ohnisková vzdálenost, tím větší část bude zabrána a naopak.

Zvolením větší ohniskové vzdálenosti můžeme nasměrovat pozornost na konkrétní objekt, zatímco při nižších číslech zabereme například celou místnost. Můžeme samozřejmě použít i střední hodnoty, jako je ukázáno v pravé části na obrázku níže.

2. Hloubka ostrosti

Tato hodnota určuje, ostrost scény v závislosti na vzdálenosti od kamery. Vyšší hloubku ostrosti je dobré použít v situacích, kdy chceme zachytit co nejostřeji celou scénu. Nižší pak v případě, že chceme, aby konkrétní část scény vystupovala z pozadí.

3.   Krok – osvětlení

Správné osvětlení scény je klíčovým prvkem ve tvorbě vizualizace, pomocí něhož lze dodat snímku správná atmosféra, denní doba a podobně.

Důležité je dbát na vyváženost osvětlení. Ve scéně by mělo vždy převažovat primární osvětlení doplněné o ta sekundární.

1. Metoda – světelné odrazy

Při osvětlování scény lze využít barevnosti povrchů k dodání hloubky a kontrastů nebo naopak.

2. Metoda – Dodatečná světla

Tímto způsobem lze zvýraznit tvar a povrch určitého objektu.

4.   Krok – vyvážení barev

Vyvážení barev je velice účinný nástroj, pomocí nějž lze snímku dodat správnou atmosféru a tím i ovlivnit pocity a emoce, které snímek vzbuzuje. Existují barevná schémata, která lze využít.

Kombinace modrých a oranžových tónů je velice účinná, pokud je použita správně.

5.   Krok – materiály

Materiály jsou další důležitou složkou vizualizací. Pro dosažení co nejvěrohodnějších vizualizací je nutné použít materiály, které nevypadají uměle. Ve skutečném světě není téměř žádný materiál bez vady, a proto je dobré dodat vady i do vizualizací.

Při tvorbě obrázků novostaveb je při přidávání nedostatků materiálů opatrnost na místě, nicméně ani v novém bytě není vše dokonalé.

6.   Krok – prvky

Přidáváním nebo ubíráním prvků ve scéně můžeme definovat jak atmosféru a výsledný pocit z obrázku, ale také například cílovou skupinu, pro kterou je vizualizace určena.

Jedním z nejvýraznějších prvků, které lze ve vizualizacích použít, jsou lidé. Jejich činnosti, oblečení, počet a podobně dokáže podpořit příběh, který chceme snímkem vyprávět.

Při výběru postav pro vizualizace si lze položit následující otázky:

  1. Jaká je cílová skupina obrázku?
  2. Jak jsou staří?
  3. Do jaké sociální skupiny spadají?
  4. Jaké mohou mít zájmy?
  5. Jaký mají životní styl?

Zodpovězení těchto otázek může pomoci při výběru správných postav.

7.   Příběh

Při vytváření příběhu, který chceme pomocí vizualizace vyprávět, bychom neměli spoléhat jen na architektonický návrh, ale také na atmosféru, kterou lze dodat například přidáním páry nad vanou nebo růží a sklenic s vínem.

8.   Krok – Post produkce

Tímto krokem lze vytvořit z dobré vizualizace skvělou, nicméně neměli bychom na ní spoléhat příliš a zachraňovat s ní nedostatky z renderovacího softwaru.

Pomocí post procesu můžeme například zvýraznit barvy, přidat kontrast, upravit světlost scény nebo třeba dodat atmosféru přidáním páry nad hrnkem.

Další způsob, jakým lze vylepšit snímek, je použití takzvaných LUT (look-up tables). Jsou to předdefinované soubory, které dodají obrázku specifickou barevnou škálu a tím pak určitou náladu a styl.

Zde je pár důvodů, proč se vyplatí používat LUT v post produkci:

  1. Zrychlují workflow v softwaru
  2. Lze nastavit specifické zobrazení pomocí rozdílných LUT
  3. Pomáhají udržet obrázky konzistentní
  4. Pomáhají vytvořit váš vlastní styl obrázků
  5. Přidávají filmový vzhled obrázkům
  6. Jsou to nástroje pro umělce, kteří hledají zlepšení

Na obrázku vlevo je použit LUT, který dodává atmosféru přívětivého a teplého prostředí. Naopak obrázek vpravo je ponurý a chladný.

9.   Závěr

Při dodržení všech výše zmíněných pravidel lze dosáhnout velice dobrých výsledů při tvorbě jakékoliv vizualizace, nehledě na konkrétních softwarech.

Informace a obrázky, které se objevily v tomto článku, byly převzaty z příspěvku konference Autodesk University 2023, dostupné online prostřednictvím odkazu www.autodesk.com/autodesk-university/

print

Odpovědět