V tomto osmidílném seriálu článků se dozvíte, jak správně vymodelovat terén a dále s ním pracovat v softwaru Autodesk Civil 3D. V aktuálním díle se zaměříme na vrstevnice a trojúhelníky. Celý seriál naleznete zde.

Povinné spojnice

Jako zásadní a důležité je si hned na začátku uvědomit, že povinné spojnice jsou použitelné pouze u povrchu TIN. Jejich úkolem je definovat jednoznačnou návaznost jednotlivých bodů, a tím zajistit správné a logické propojení definičních hran v terénu jako jsou např. opěrné zdi, hrany obrubníků, linie pozemních komunikací, vodních toků apod. Povinné spojnice způsobují triangulaci povrchu podél povinné spojnice a znemožňují triangulaci po délce povinné spojnice. Existuje několik typů povinných spojnic:

Standardní – spojnice jsou definovány výběrem 3D úseček, návrhových linií zemního tělesa, 3D křivek nebo spline.
Výšky z bodů – souřadnice XYZ vrcholů povinné spojnice – výšky z bodů jsou určeny z bodů modelu povrchu založeného na nepravidelné trojúhelníkové síti TIN, které jsou nejblíže k odpovídajícím vrcholům definujících bodů nebo entit.
Stěna – povinná spojnice stěny je uložena jako standardní povinná spojnice, ale je definována rozdílným způsobem. Je třeba zadat stranu.
Nedestruktivní – tyto povinné spojnice zachovávají integritu původního povrchu.

Postup pro přidání povinných spojnic:

Otevřeme si čistý výkres na základně vyzkoušené šablony .dwt.
V tomto výkresu si založíme na kartě Prospektor – Povrchy – Nový povrch typu TIN.
Otevřeme si výkres v Civil 3D, kde máme definovány 3D hrany (povinné spojnice). Je třeba si výkres předpřipravit. To, co budeme potřebovat mít samostatně v hladinách a ostatní hladiny např. zmrazit. Potom stačí vybrat 3D hrany (Ctrl+A) a dát kopírovat Ctrl+C.
V původním výkresu se založeným povrchem dáme na kartě Výchozí – Schránka – Vložit – Vložit na původní souřadnice.
Nyní je třeba povinné spojnice přidat do povrchu.
- Buď zvolím na kartě Prospektor – Povrchy – Definice – Povinné spojnice – pravé tlačítko – Přidat.
- Nebo postup z karty Upravit – Povrch – Přidat data – Povinné spojnice

V poli Popis zadáme text určující popis povinných spojnic, které mají být připojeny.
Položka Typ:
- Standardní – vytvoří standardní povinné spojnice.
- Aproximační – z výšek bodů.
- Stěna – povinné spojnice stěny.
- Ze souboru – importuje povinné spojnice ze souboru .flt.
- Nedestruktivní – vytvoří nedestruktivní povinné spojnice.
Položka Možnosti napojení souboru – umožňuje propojení mezi soubory.
- Přerušení propojení se souborem – kopíruje povinné spojnice do definice povrchu. Soubor již není odkazován.
- Zachování připojení do souboru – zachovává odkaz na soubor povinných spojnic. Soubor se používá při přestavění povrchu.
Zaškrtávací položka Hodnoty pro odstranění nadbytečných vrcholů – je k dispozici v případě, že tvoříme povinné spojnice typu Standart nebo Stěna. Vzdálenost určuje distanci pro odstranění vrcholů. Úhel určuje rozpětí pro vyčištění.
Pokud objekt, ze kterého vytváříme povinné spojnice obsahuje oblouky, je třeba do políčka Vzepětí oblouku zadat hodnotu nebo kliknu na ikonku na konci řádku a provést definici vzdálenosti přímo v oblasti výkresu.
Po zadání všech hodnot jsme vyzváni k vybrání jednoho nebo více objektů definujících přidávané povinné spojnice.

Přidání dat vrstevnic k povrchu

Vrstevnice nám dávají velmi rychlou a přehlednou informaci o výškových poměrech terénu. Jsou jedním ze základních stavebních kamenů pro tvorbu povrchů. Pod pojmem vrstevnice si lze v grafické podobě představit 2D nebo ideálně 3D křivky, kde každá křivka obsahuje body ležící ve stejné výškové úrovni. Na začátku máme obvykle k dispozici samostatný výkres s vrstevnicemi. Z tohoto základu vyjdeme.

Otevřeme si čistý výkres na základně vyzkoušené šablony .dwt
V tomto výkresu si založíme na kartě Prospektor – Povrchy – nový povrch vhodného typu. V tomto případě budeme chtít TIN povrch.
Otevřeme si zvlášť v Civil 3D výkres s vrstevnicemi. Je vhodné mít vrstevnice v jedné nebo ve dvou hladinách (hlavní a vedlejší vrstevnice). Vše ostatní nepotřebné si předem odstraníme (výkres vyčistíme, hladiny zmrazíme apod.). Vybereme oblast vrstevnic (Ctrl+A) a dáme kopírovat Ctrl+C.
Ve výkrese, kde máme založený povrch, přejdeme na karu Výchozí – Schránka – Vložit – Vložit na původní souřadnice.
Na kartě Upravit – Data terénu – Povrch – Přidat data – Vrstevnice.
Objeví se tabulka Přidat data vrstevnic, kde obdobně jako u přidávání dodatečných dat povinných spojnic definujeme vstupní parametry. Jedná se především o zadání názvu vkládané oblasti vrstevnic. V další části tabulky je vhodné definovat, jaká oblast se nebude načítat.
Na konci tabulky dáme OK. Nyní jsme vyzvání k definici vrstevnic, které budou přidány k již existujícímu povrchu. Stačí kliknout úhlopříčně, nejdříve vlevo a poté vpravo.

Úprava vrstevnic

Vyberte vrstevnici graficky nebo pomocí příkazu aplikace AutoCAD, jako např. PEDIT nebo PROPERTIES.
Proveďte změnu ve vrstevnici. Můžete vložit, přemístit a odstranit vrcholy vrstevnic a předefinovat výšku zvoleného vrcholu.

Pokud není vrstevnice a definice povrchu aktuální, zobrazí se symbol vykřičníku vedle jejího uzlu ve stromu Prospektor.

Pro obnovu povrchu (aktualizaci) je třeba na kartě Prospektor – Povrchy – pravé tlačítko myši – Obnovit.
Povrch můžeme aktualizovat automaticky tak, že přepneme na možnost Obnovit – Automaticky. Tuto možnost najdeme na kartě Prospektor – Povrchy – definovaný povrch – pravé tlačítko myši – Přebudovat automaticky.
- Jestliže zvolíme možnost Přebudovat automaticky, pak se u této položky objeví značka zaškrtnutí. Pokud jsou provedeny změny, budou automaticky aktualizovány.

Práce s trojúhelníky

Prvním krokem je vytvoření povrchu, ať už z bodů, povinných spojnic, vrstevnic nebo z jiných typů dat. Následně nás jistě bude zajímat vykreslení sítě trojúhelníků a následná kontrola jednotlivých vrcholů trojúhelníků. Je vhodné si povrch vytvářet na základě nějaké šablony, která nám již přednastaví vykreslení jednotlivých prvků v několika režimech. Mluvíme zde o Stylu povrchu, který si lze ve vlastnostech definovaného povrchu měnit. Jedná se zejména o tyto prvky:

Hranice
Vrstevnice po definovaných intervalech
Triangulační síť – trojúhelníky
Výšky
Sklony

V tento okamžik nás tedy zajímá úprava trojúhelníků. Pokud bychom použili postup úpravy Stylu povrchu – Triangulační síť, pak jediné, co nám bude nabídnuto k definici, je úprava 3D geometrie. Vhodnější je zde zvolit postup definice délky trojúhelníků v rámci dialogového okna Vlastnosti povrchu.

Karta Prospektor – Povrchy – definovaný povrch – pravé tlačítko myši – Vlastnosti povrchu.
Na záložce Definice v prvním oddíle Vytvořit najdeme položku Použít maximální délku trojúhelníku – zde zvolíme Ano. Poté se uvolní následující řádek pro definování Maximální délky trojúhelníků buď číslem nebo ukázáním ve výkresu.