Zamyšlení nad využitím možností současných nástrojů pro VR ve vztahu ke komunikaci a kolaboraci v prostředí BIM. Je virtuální realita vhodná i pro vás?

Na začátek je třeba rozlišit, jaký je rozdíl mezi technologií VR, AR a MR

VR … Virtuální realita, kde je osoba plně ve virtuálním prostředí, prostřednictvím helmy

(HMD) , a může interagovat pouze s tímto prostředím.

AR … Augmented reality, osoba se pohybuje v reálné prostředí a má možnost,

zobrazovat dodatečné informace na displej AR brýlí.

MR … Mixed reality, kombinace výše uvedeného, osoba se pohybuje v reálném prostředí

a zároveń jsou mu zobrazovány virtuální objekty, se kterými může interagovat

Virtuální realita zažívá největší vývoj v zábavním průmyslu a díky němu dochází k posunu technologie pro zobrazení virtuálního prostředí (HDM – head mounted display) tak i vývoji nových aplikací, jejichž potenciál přesahuje i do využití v pracovní sféře. Konkrétně se jedná o čtení a zobrazování dat z BIM modelů a práci s nimi.

Zatímco klasická forma projektové dokumentace je hůře čitelná pro kohokoliv, kdo nemá technické vzdělání ve stavebním oboru, virtuální realita nabízí možnost, jak zobrazovat data v reálných velikostech a měřítku vůči člověku, což umožňuje klientovi lépe formulovat změny, případně odsouhlasit průběžný stav návrhu. V profesní sféře umožňuje nový (nikoliv lepší či horší) pohled na vzájemnou koordinaci profesí v rámci BIM prostředí a má potenciál využití jako kolaborativní a komunikační nástroj.

Zatím co dnes nejvíce využívaná pasivní virtuální realita neumožňuje nijak interagovat s prostředím, potenciál aktivního rozhraní, umožňující nejrůznější interakce s okolím, na svůj nástup teprve čeká. Problém je se samotným fenoménem VR.

Dnešní většina zadavatelů očekává, že samotné prostředí VR přinese jejich projektu marketingovou výhodu a pomůže „prodat“ výsledný produkt, nicméně vzhledem k výraznému nadužívání tohoto termínu v poslední době v nejrůznějším kontextu má za následek, že starší generace má z tohoto rozhraní spíše obavy (v některých případech oprávněné), které negativním směrem ovlivní jejich peristaltiku, na druhou stranu generace mladší, která se s prostředím VR setkala, nebo setkává daleko častěji prostřednictvím zábavního průmyslu, očekává funkcionalitu, na kterou je z tohoto odvětví zvyklá,  jako minimální standard.

Pasivní zobrazení ve VR proto na první pohled nadchne ze změny v ustálených zvycích vyobrazení 3D modelu, a pokud nemá prostředí modelu alespoň reálné materiály, rychle se omrzí a přináší spíše negativní odpověď na smysl využití VR a jeho nasazení tedy spíše omlouvají velmi nízké náklady na zpracování BIM modelu do virtuálního prostředí.

Některé aplikace pro VR  již částečně podporují aktivní interakci s prostředím ve smyslu změny materiálu na daném objektu nebo výměny prvku z předvolených možností.

Tato služba je vhodná pro investory, která jim pomůže nejvěrněji vizualizovat jejich projekt. Každopádně se stále jedná o informace nepřenositelné zpět do systému BIM prostředí jinak než opětovným vytvořením znovu. Další podstatnou překážkou dnešních VR řešení je omezení počtu uživatelů, kteří se mohou v danou chvíli ve VR prostředí pohybovat. Prakticky je schopen pouze jeden uživatel najednou do VR vstoupit, což je proti smyslu celé myšlenky použití VR jako kolaborativního nástroje. Jednoduše řečeno, všechny pocity, myšlenky a poznámky, které uživatele ve VR napadnou, zůstanou v jeho hlavě a musí je znovu vytvořit jinde a jinými nástroji.

Na řešení, které by dokázalo alespoň částečně využít informace z BIM modelu (ne jen zobrazovat geometrii), vytvářet změny ve VR prostředí a tyto změny zaznamenávat alespoň zjednodušenou formou notifikace zpět do BIM, si musíme teprve počkat.

print

Odpovědět