Autodesk University

Využití BIM a GIS v architektuře a navrhování

V tomto článku se podíváme na shrnutí prezentace, která byla zveřejněna v rámci Autodesk University 2023, a to na Leveraging BIM and GIS Integration in Architecture and Planning. Celou prezentací prováděl Adam Sjödin, Urban Planner and Digital Strategist ve společnosti Sweco Architects. V této prezentaci ukazoval, jak ve Swecu využili propojení BIM a GIS u 3 projektů. Všechny projekty vznikaly v rámci Švédska, tudíž informace, které se zde objeví, byly důležité v rámci tamějšího kontextu, ať už celostátním a nebo v rámci daného města.

Využívané softwary

V rámci projektů, o kterých si dnes dočtete, byly využívány následující softwary: Revit, ArcGIS online, ArcGIS pro, ACC a v posledním projektu i Autodesk Forma.

Kontext pro potřebu využití BIM + GIS

BIM = Building information model – model objektu včetně informací.

GIS = Geografický informační systém – spojuje prostorovou a atributovou informaci, dává vědět, kde něco je a co to je.

Na následujícím obrázku je ukázán ideální přístup k celému navrhování s využitím BIM a GIS. Pomocí dat zjištěných z GISu vznikne prvotní návrh, který poté přestoupí do schvalovacího procesu. Po získání povolení se přejde do BIM a začne celý projekt plánovat, následně i zpracovávat projektová dokumentace. Po té se stavba postaví a uvede do provozu. Následně dochází do vrácení se do GISu, kde probíhá správa objektu a její monitorování.

Švédská vláda dává velkou pozornost tomu, aby byly veškeré informace o projektech digitalizované. Dochází díky tomu k úsporám peněz, protože když byly všechny analýzy a informace k projektům na papírech, a nebo různě poztrácené v PDF, docházelo k chybám, které stály peníze a k neefektivitě práce, což opět stojí peníze. Ve Švédsku mají národní platformu, na které jsou všechna potřebná data k danému projektu.

Ukázka přístupu ke stavbám ve Švédsku:

Projekt 1: Alster, Karlstad

 

BIM + GIS jako projektové platformy pro urbanisty kvůli koordinacím věcí zjištěným v technických průzkumech.

Pro tento model byly získány pomocí GISu informace jako: potrubí zakopané v zemi, buďto tam byla přímo „vrstva“ se získanými daty, a nebo si promítli jpeg s ruční skicou. Byla zhotovena hluková analýza kvůli hlavní silnici a železniční dráze, které byly v těsné blízkosti. Byli udělány jámy, ze kterých byly odebrané vzorky a poslány na analýzu. Místa odebrání vzorků byly označeny do modelu a po dokončení analýzy byly výsledky přidány k místu, kde byl vzorek odebrán. Zkoumalo se například znečištění půdy a dešťové vody.

 

Po vyhodnocení analýz byla zpracována architektonická studie v Revitu a byla vložena do GISu. Tento GIS model mohl být díky ArcGIS online poskytnut radním daného města a projednáván.

 

Projekt 2: Tränsgkåren, Stockholm

BIM a GIS využity hlavně kvůli dopadu nových staveb na vzhled města.

V kontextu historického města Stockholmu je velmi důležité při nových, vysokých stavbách dbát na to, aby nebylo porušené jeho panorama. Veškeré tyto stavby musí mít zpracované podrobné studie. Situaci ovlivňuje i malé stockholmské letiště Bromma, kvůli kterému v určitých místech nesmí budovy přesahovat předepsanou výšku kvůli nenarušení letových tras. Obě tyto kritéria byla zkoumaná opět pomocí BIM a GIS. Na obrázku je vidět ovlivnění výšky budov kvůli letišti Bromma.

 

Díky tomuto přístupu bylo možné vytvořit různě po městě body, ze kterých bylo nahlíženo na plánovanou stavbu. Bylo zpracováno víc variant navrhované stavby a v každém bodě bylo možné se mezi těmito různými variantami přepínat. GIS umožnil nahrát i detailní model z Revitu a provádět řezy pro větší získání kontextu. Na následujícím obrázku jsou vidět body, ze kterých bylo zkoumáno městské panorama s navrženou stavbou.

Projekt 3: Örnsberg, Stockholm

BIM a GIS využito kvůli koordinaci modelů od různých architektů.

Na jihu Stockholmu byla průmyslová oblast, kterou chtěli radní města Stockholm přestavět na rezidenční část. Různé stavby byly navrhované od různých architektů, tudíž nebylo možné, aby se mezi sebou dohodli, že budou své modely odevzdávat v jednom modelu. Z tohoto důvodu byly jejich výstupy nahrané do GISu, kde bylo možné hezky vidět celý kontext a jak budou budovy vedle sebe vypadat.

Ve středu tohoto areálu se nacházela stavba, kvůli které byly zpracovány některé studie, a dokonce se chvíli přemýšlelo nad tím, že bude nahrazena úplně. Místo ní byly navrženy nové stavby pomocí Autodesk Formy. Z bourání ale nakonec sešlo. Na následujícím obrázku je vidět, co navrhla Forma místo stávající budovy.

Závěr

Na konci prezentace bylo zmíněno, že hlavními faktory pro úspěch těchto projektů byla komunikace, sdílení dat – každá strana měla k dispozici dokumentaci v ArcGIS online, do které mohla nahlédnout a využití BIM a GIS pro kontext navrhované architektury.

Zdroj:

Informace a obrázky, které se objevili v tomto článku byly převzaty z prezentace v rámci Autodesk University. Dostupné online na: https://conferences.autodesk.com/flow/autodesk/au2023/sessioncatalog/page/digital/session/1692204619351001EvQj

print

Poprvé jsem se s Revitem setkala během svých studií na ČVUT, Fakultě stavební v Praze, kde jsem se mu věnovala dva semestry ve volitelných předmětech. Zaujal mě natolik, že jsem se rozhodla ho využít v diplomové práci a téma jsem volila tak, aby to bylo možné. Už během školy a následně i po škole jsem pracovala v projekční kanceláři, kde jsem se věnovala stavařině, hlavně pak rekonstrukcím škol. V té době a v té konkrétní kanceláři se ale Revit nijak nevyužíval a já jsem se mu chtěla věnovat. Když pak přišla příležitost pracovat právě v Cadconsultingu, moc dlouho jsem neváhala a přidala jsem se k týmu. Ze začátku pro mě bylo vše výzvou – přechod ze stavařiny do týmu TZB, modely na úplně jiné úrovni, než jsem byla zvyklá ze školy. Na Cadconsultingu mám ale ráda, že se zde člověk neustále rozvíjí, má se od koho učit a cítí podporu ve svém rozvoji. Momentálně se věnuji implementacím Revitu, výrobě rodin a modelařině.

Napsat komentář