Přednáška Stop, Collaborate and Listen byla především o sdílení zkušeností se zavaděním BIM při projektovaní vysokonapěťových soustav. Přednášející Michael Milligan a Clare Montgomery ukázali na případové studii s jakými problémy se museli potýkat při zavádění technologií BIM také v souvislosti s náročným terénem, kterým prochází vedení vysokého napětí na území skotské vysočiny – Highlands.
Oba přednášející jsou ve společnost SSEN Transmission ve Scotsku a na úvod popisují, co vedlo k rozhodnutí zavést BIM. Zmiňují zejména složitý skotský terén, ve kterém projekce ve 2D byla značně nepřesná. Digitální transformace byla pečlivě rozmyšlena, byl sestaven tým a vytvořen plán postupného zavedení BIM. Byly připraveny dokumenty nezbytné pro zadání a tvorbu BIM v souladu s ISO 19650.
Za dobu, kdy vznikaly projekty v CADu nashromáždili množství propracovaných CAD bloků, mnoho z nich v 3D. Z hardwarových i časových důvodů však projektování probíhalo ve 2D. Při projekci se však setkávali s problémy, že nelze efektivně zobrazit pouze v půdorysu například přípojnice, které vedou nad sebou ve dvou výškových úrovních. Tyto a další důvody dělaly práci ve 2D velmi neefektivní a po lidské stránce to vedlo ke stagnaci a projektanti neměli potřebu se zlepšovat. K myšlence implementace BIM vedlo více důvodů. Například bylo potřeba dělat zásadní rozhodnutí v dřívější fázi, k čemuž je důležitá větší podrobnost, kterou nabízí 3D modelování. Dalším cílem je být „zelenější“, tedy Net Zero (což zahrnuje snižování produkce skleníkových plynů). A v neposlední řadě bylo cílem stát se nejlepším inženýrským týmem v oboru. Těchto cílů lze dosáhnout pouze s pomocí nejlepších nástrojů a podpory týmu.
Firma tedy rozšířila tým, zajistila potřebný hardware a software Autodesk (AEC Collection). Vzhledem k členitosti terénu považují za největší změnu k dobrému možnost využití Civil 3D pro vytvoření modelu terénu. Dalším softwarem je Revit. Prvním cílem bylo vytvoření parametrických rodin, na kterých strávili velké množství času a stále nebyla jejich knihovna kompletní. Proto se rozhodli využít stávající bloky z Autocadu, které obsahují 3D geometrii a po importu je zařadili do sdílené knihovny. Následovala fáze 3D modelování, což ještě nebylo BIM, ale to je přirozený proces. Následně zaváděli používání CDE – ACC.
V další fázi po standardizaci knihovny Revitu se zaměřili m.j. na optimalizaci návrhu. K tomu využívají například Infraworks.
Následoval pilotní projekt, kde naplno využívali CDE – ACC. Zde také všechny modely a profese pospojovali do sdruženého modelu. Díky využití kontroly kolizí napříč jednotlivými modely odhalili včas kolize, na které by při použití pouze 2D softwaru došli až při realizaci nebo vůbec. Typicky například kolizi s ochranným prostorem.
Dalším zmiňovaným benefitem 3D modelování je zlepšení komunikace se zúčastněnými stranami, které třeba nejsou technicky vzdělané. Díky tomu je možné komunikovat lépe a dělat zásadní rozhodnutí dříve. To potvrzuje Michael také z praxe, protože v pozdějších fázích výrazně ubylo změn oproti tomu, na co byli zvyklí.
Dalším krokem bylo využití GIS softwarů a také pasportizace, která probíhala pomocí tvorby mračen bodů s využitím LIDAR laserscanu.
Nyní se dle svých slov zaměřují na rozšiřování týmu šampionů a expertů na projektování metodou BIM.
Informace a obrázky, které se objevily v tomto článku, byly převzaty z příspěvku konference Autodesk University 2023, dostupné online prostřednictvím odkazu www.autodesk.com/autodesk-university/
