Komu nebylo hlavní téma letošní konference jasné už koncem srpna, ten očividně nemá doma internet. Ano, jak jsme byli několikrát během konference upozorněni, celým svým názvem šlo o zákon o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí (zákon o BIM). Hlavní téma doplnila řada dalších vystoupení – ať už o přístupech v zahraničí, novinkách od buildingSMART nebo praktických workshopech.
Mým cílem není vás dnes unudit, ale přinést rychlé shrnutí a vypíchnout témata, která během konference rezonovala publikem.
Den první
Z programu mi nejvíce utkvěla v hlavě přednáška buildingSMART International od Aidana Mercera. Úvod byl spíše shrnutím – buildingSMART má aktuálně 39 poboček a Česká republika patří do TOP 10 v počtu úspěšných certifikací. Padla i zmínka, že IFC 4×3 je oficiálním standardem ISO (déjà vu leden 2024) a práce na IFC 5 intenzivně pokračují. Nejzajímavější část se týkala openBIM a nástrojů, které buildingSMART vyvíjí a poskytuje. To ještě umocnila zmínka Správy železnic, která IDS využívá ve svých projektech a bude poskytovat vzorové kusy.
Přednášky ze zahraničních zastoupeních buildingSMART měly spíše informativní charakter a ukázaly, odkud lze čerpat inspiraci. Zaujalo mě například, že v Itálii je od hodnoty projektu 2 miliony eur (necelých 50 milionů korun) povinné využití BIM, nebo že IFC 4.4 rozšíří podporu i o tunely.
Odpolední blok prvního dne přinesl více praktických zkušeností ze zahraničí – implementaci BIM na polské dopravní infrastruktuře (primárně letiště) či v projektu fotbalového stadionu Camp Nou v Barceloně. Obě prezentace zdůraznily propojení návrhu s realizací, přičemž u druhého případu šlo i o koordinaci dodavatelů z více než šesti zemí.
Velmi zajímavý byl také „koktejl“ spojující BIM, logistiku, architekturu a technologická řešení, který představil Manjunath Ambli Suresh ze společnosti HHLA v Hamburku. Firmě se podařilo zachovat historický ráz města a zároveň efektivně rekonstruovat prostory přístavu tak, aby vyhovovaly moderním požadavkům na kanceláře, obchody i překladiště. Prezentaci doplnily zkušenosti s následnou správou a údržbou.
Den druhý
Druhý den otevřel Petr Matyáš, předseda Odborné rady pro BIM z. s., hodnocením pilotních projektů – označil je za neefektivní, zdlouhavé a nákladné, přičemž výsledky byly minimální. Zároveň podpořil snahu o zjednodušení zadávání veřejných zakázek.
Na něj navázala Libuše Kalkus Kameníčková, provozní ředitelka, která přiblížila certifikace buildingSMART – Management a Practitioner. Úroveň Practitioner je nyní překládána do češtiny a první certifikace lze očekávat v červnu 2026. Naopak úroveň Management zatím v ČR v plánu není. Školení pro Practitioner bude mít 24 vyučovacích hodin a (pravděpodobně) 5 testovacích modulů – detaily se však ještě upřesní, stejně jako periodicita obnovy certifikace.
Pro získání úrovně Practitioner bude potřeba mít splněnou úroveň Entry (zdarma zde) a dále Foundation, u níž jsme jako cadconsulting oficiálním školitelem a zajišťujeme také certifikace.
Certifikace buildingSMART úrovně Foundation můžete objednat na našem eshopu nebo emailu info@cadconsulting.cz.
Odpolední blok odstartovala prezentace kvarteta: Jan Šrubař (ČS NHQ), Peter Jirát (di5 architekti inženýři), Martin Uher (GLEEDS) a Rudolf Vyhnálek (cadconsulting). Tématem byla výstavba sídla České spořitelny na pražském Smíchově. Prezentace ukázala, že dlouhodobý strategický přístup nese ovoce – rozhodnutí z roku 2015 vybudovat moderní sídlo s využitím nejnovějších technologií směřuje k plánované kolaudaci v první polovině roku 2028. V této fázi je BIM využíván jako nástroj pro zjednodušení realizace a komunikace mezi projektovými týmy. Po kolaudaci se díky detailní dokumentaci (sitewalky a mračna bodů z výstavby, model skutečného provedení) stane správa budovy téměř „olympijskou disciplínou“.
Podobně strategický přístup ukázali Jiří Lukáš a Daniel Šmejkal z Letiště Václava Havla. Prezentovali, jak BIM využívají nejen při aktuálních zakázkách, ale i pro budoucí správu. Ukázky prostorové koordinace připravovaných staveb působily téměř jako budování „státu ve státě“.
Za skvělý příklad propojení BIM a realizace stojí i vystoupení Darya Deiko ze společnosti PORR, kde byl model Barrandovského mostu využit pro prostorovou koordinaci stavby pomocí rozšířené reality.
Zákon o BIM
Detailní pohled na to, jak se zákon o BIM promítne do veřejných zakázek a průběhu projektů, přineseme v samostatném článku. Zatím jen stručně: účinnost je stanovena od 1. 1. 2027.
Závěr
Rok 2025 byl především o legislativě, certifikacích a zahraničních zkušenostech, ale i o lokálních přístupech. Konference ukázala, že BIM má široké využití – i v logistice – a že při jasně definovaných strategických cílech se stává silným nástrojem.
Osobně si myslím, že v následujících letech budou velkým tématem umělá inteligence, datová analýza a automatizace. Velkou část procesů dnes už BIM zvládá, nový zákon je zpřehlední a rozšíří povinnosti. Tím ale vznikne obrovské množství dat, a právě datová analýza doplněná o umělou inteligenci bude klíčovým nástrojem, jak datové přehlcení zvládnout. Uvidíme, jaká témata pro nás připraví organizátoři příště. 😊
