Statika

Konstrukční analytická automatizace – převod fyzického modelu na analytický

Existují dva způsoby, jak získat analytický model pro statické výpočty v Revitu. Jeden z nich jsme si už představili v jednom z minulých článků, o tom druhém si něco povíme dnes. Budeme mluvit o analytické automatizaci, díky které můžeme z našeho fyzického modelu stavby jednoduše získat právě analytický model. O tom, jak udělat fyzické prvky z analytického modelu si povíme zase v dalším článku.

Edit: V článku je využíváno pojmů „Analytický prut“ a „Analytický panel“. V nejstarší verzi Revitu 2023 byly využívány pojmy „Analytický prut“ a „Analytická deska“.

Co to je analytická automatizace?

Jedná se o Dynamo skript, jemuž řekneme, které všechny prvky chceme převádět, v tomto našem případu z fyzického modelu do analytického. Skript si sám prvky roztřídí podle kategorií prvků na dvě dvojice – na „Konstrukční rámová konstrukce“ a „Konstrukční sloupy“, „Stěny“ a „Podlahy“. U první dvojice ví, že tyto prvky bude nahrazovat analytickými pruty a u druhé dvojice bude prvky nahrazovat analytickými panely. Ve skriptu jsou zohledněna i veškerá nastavení, která provádíme před spuštěním analytické automatizace.

Analytická automatizace

Po vybrání „Analytická automatizace“ na kartě „Analyzovat“ se nám objevilo vyskakovací okno s možnostmi této funkce. Pro účel dnešního článku vybereme druhou možnost „Fyzické na analytické pro budovy“ a ukážeme si nastavení funkce a následně spustíme skript nad ukázkovým příkladem.

Nastavení analytické automatizace

Po kliknutí na námi zvolené užití automatizace se nám objevilo nastavení této funkce. Nyní se spolu podíváme na možnosti, které v této části práce máme.

Vybrat fyzické prvky – jako první po nás funkce chce zvolit, které prvky budeme převádět. Dovolí nám vybrat prvky z kategorií „Konstrukční sloupy“, „Konstrukční rámová konstrukce“, „Podlahy“ a „Stěny“.

Upravit analytické prvky pomocí pravidel konektivity – tato možnost upravuje uzly pomocí pravidel konektivity, mezi které patří například: nejbližší podlaží.

Tolerance vzdálenosti mezi analytickými prvky – vzdálenost v délkových jednotkách projektu mezi dvěma uzly prvků v kontextu připojení se k sobě.

Upravit analytické prvky k nejbližšímu podlaží a Tolerance vzdálenosti k nejbližšímu podlaží – Tyto dvě možnosti určují, zda se budou uzly upravovat na podlaží a popřípadě toleranci vzdálenosti, kterou má funkce ještě uvažovat.

První skupina prvků, druhá skupina prvků a třetí skupina prvků – seřazení skupin prvků, které jsou brány pro úpravu podle priority.

Převzít vlastnosti z fyzických prvků (materiál, typ řezu, otočení v příčném řezu) – analytické pruty i panely mají možnost nést tyto informace ve svých parametrech.

Vytvořit analytický otvor pro vybrané podlahy a  stěny – vytvoří v desce otvor, jestliže je otvor i v fyzickém modelu.

Asociovat s fyzickým protějškem – je možnost vytvořit propojení mezi fyzickým a analytickým modelem.

Spuštění funkce a výstupy

Po tom, co jsem vybrala prvky, které chci převést na analytické pruty a panely a prošla celým nastavením, mohu funkci spustit.

Po dokončení skriptu se v části „Výstupy“ objeví analytické prvky, kterými byly nahrazeny ty fyzické. Nyní mohu funkci zavřít.

TIP – při prvním pohledu na model se může zdát, že nic neproběhlo a že analytický model nevznikl. Není tomu tak, pouze není zobrazen ve „Přepsání viditelnosti/zobrazení“. Proto je tady nutné zapnout veškeré analytické prvky, které chceme vidět.

Výsledný model

Po zobrazení všech potřebných analytických prvků, a v mém případě skrytí těch fyzických, dostávám svůj analytický model. Po zkontrolování instančních parametrů ve vlastnostech vidím, že analytické prvky převzaly své průřezy z fyzických prvků.

Závěr

Pomocí konstrukční analytické automatizace můžeme převést náš fyzický model na analytický pomocí jedné funkce.

print

Poprvé jsem se s Revitem setkala během svých studií na ČVUT, Fakultě stavební v Praze, kde jsem se mu věnovala dva semestry ve volitelných předmětech. Zaujal mě natolik, že jsem se rozhodla ho využít v diplomové práci a téma jsem volila tak, aby to bylo možné. Už během školy a následně i po škole jsem pracovala v projekční kanceláři, kde jsem se věnovala stavařině, hlavně pak rekonstrukcím škol. V té době a v té konkrétní kanceláři se ale Revit nijak nevyužíval a já jsem se mu chtěla věnovat. Když pak přišla příležitost pracovat právě v Cadconsultingu, moc dlouho jsem neváhala a přidala jsem se k týmu. Ze začátku pro mě bylo vše výzvou – přechod ze stavařiny do týmu TZB, modely na úplně jiné úrovni, než jsem byla zvyklá ze školy. Na Cadconsultingu mám ale ráda, že se zde člověk neustále rozvíjí, má se od koho učit a cítí podporu ve svém rozvoji. Momentálně se věnuji implementacím Revitu, výrobě rodin a modelařině.

Napsat komentář