Civil 3D a liniová stavba, jak jednoduché, že? Opak se zdá pravdou, jakmile se vrhneme na stavby, které nejsou pro prostředí civilu úplně standardní a chceme modelovat tunel.
Této výzvě jsme měli možnost čelit na zakázce zpracované pro Metroprojekt, kde bylo hlavním cílem vytvoření 3D modelu tunelu a stavební jámy doplněný o negrafické informace. Pojďte se v jednotlivých bodech podívat, jakým výzvám jsme čelili.
Technické řešení
Než přejdeme do řeči Autocadu, musíme si vytyčit, co nás v modelaci čeká. Jedná se o hloubený tunel délky 1,2 kilometru, až na úsek dlouhý 23 metrů, kde je profil protlačovaný, ale nijak neměnný. Technické řešení tunelu je navržené jako dvoukolejný jednolodní rám. Tunel je po obou stranách vybaven výklenky, které jsou umístěny každých 22 metrů. V průběhu trasy dochází k variabilní změně výšky tunelu a tloušťky stropní desky, především z důvodu křížení se stávající infrastrukturou. Šířka i tloušťka stěn, mimo výklenky, zůstává konstantní.
Podsestava
Jak asi každý civilář tuší, mezinárodní i česká instalace z pohledu podsestav tunelů nic nenabídne. První kroky tedy vedly do Subassembly Composeru, kde bylo potřeba vytvořit vlastní sadu podsestav úplně od nuly tak, aby splňovala požadavky technického řešení a ideálně byla genericky opakovaně použitelná.
Z popisu ale vyplývá, že samotný průřez tunelu je proměnný a je tedy potřeba reagovat na změnu každých 22 metrů. Na to bylo myšleno už při vytváření podsestavy a ta uměla přepínat mezi průřezem s výklenkem i bez díky sadě podmínek. To bylo doplněno tlakem na co největší univerzálnost – tloušťky stěn, šířka tunelu nebo tloušťky hydroizolačních vrstev jsou řešeny parametricky a uživatel má možnost naprostou většinu parametrů nastavit dle potřeby.
Obdobně byla řešena i stavební jáma, kde bylo cílem vytvořit co nejuniverzálnější řešení pro záporové pažení i pilotové/mikropilotové stěny. Pro potřeby tunelu bylo vytvořeno celkem 6 podsestav a pro stavební jámu 1 univerzální.
Model
Největší část práce zabralo vytváření všech podsestav. Samotná modelace už byla pouze o směrové a výškové geometrii, správném cílování koridoru a následné kontrole v řezech. Tím, že podsestava byla šitá v naší dílně, tak samotné použití bylo o dost jednodušší.
Souběžně s tunelem byla vytvářena stavební jáma, u té bylo náročné přecházení mezi jednotlivými úrovněmi a složitým technickým řešením. Celkem jsem tedy měl čtyři koridory, které mezi sebou byly dynamicky provázané pomocí návrhových linií. Počet úseků jsem někde u stovky přestal počítat…
Únikové objekty
Součástí tunelového komplexu byly i dva únikové objekty. Pomyslnou dělící čáru pozemního a dopravního stavitelství tvořil podkladní beton, který byl ještě stále součástí modelu tunelu. Samotný únikový objekt byl modelovaný kvůli své komplexnosti v Revitu.
Koordinace
Finální 3D model stavební jámy a tunelu byl kontrolován řez po řezu. Vlevo vidíme řez z dokumentace (skryté kóty a popisky kvůli lepší viditelnosti) a řev vpravo je živý řez všemi koridory. Do podsestavy tunelu byly záměrně přidány kóty a popisky sklonů čistě kvůli rychlé kontrole během modelace.
Finální zkoordinovaný model tunelu a obou únikových objektů jsme naplnili negrafickými informace nástrojem SGBIMComplete dle datového standardu objednatele.
Model máme, co teď?
U takového díla by byla škoda model pouze odevzdat a proto jsme ve TwinMotionu vytvořili pár vizualizací, které můžete vidět tady dole, na našem LinkedInu nebo Instagramu. Vizualizace byly vytvořeny za účelem kooperace mezi výstupy z Civil 3D a Revitu mimo běžnou koordinaci v prostředí BIM. Vizuální podoba zajišťuje srozumitelnou interpretaci návrhu pro projektanty i další zainteresované strany.
Pohled na tunel s vyříznutým segmentem:
Detail na konec tunelu:
