LOD prakticky

LOD prakticky

LOD neboli Level of Development, je ve sféře BIM velice často používaná zkratka znamenající úroveň podrobnosti a spolehlivosti informací v BIM modelu. V tomto článku popíšeme jednotlivé stupně LOD, jaký stupeň zvolit pro konkrétní fázi projektu a na závěr i to, jestli je vůbec tato definice nutná.

 

LOD – Obecný popis jednotlivých stupňů

Aplikace LOD ve smyslu grafické podrobnosti krávy by mohla vypadat přibližně takto:

LOD100: Prvky tohoto stupně mohou být reprezentovány pouze formou 2D zobrazení.

 

 

 

 

LOD200: V tomto stupni se jedná o pouze přibližnou geometrii a nelze považovat za přesnou

 

 

 

 

LOD300: Geometrie plně vyjadřuje návrhový záměr. Projektanti zřídkakdy generují modelové prvky vyšší než LOD300.

 

 

 

 

LOD350: Podrobnost geometrie se blíží výrobní dokumentaci. Například u železobetonových konstrukcí prvky obsahují výztuž a jednotlivé prostupy.

 

 

 

 

LOD400: Geometrie má dostatečný detail pro výrobu, montáž a instalaci.

 

 

 

 

LOD500: Geometrie je grafickou reprezentací existujících prvků. Detail není vyšší než u LOD400. Jedná se hlavně o upřesnění polohy na základě skutečného provedení a doplnění o příslušné informace.

 

 

 

 

 

 

LOD podle jednotlivých fází výstavby

DUR/Studie: V této fázi je dostačující podrobnost LOD200. Není nutné se pro vyjádření architektonického záměru pouštět do stupňů vyšších. V případě, že je potřeba zvýšit detailní propracovanost modelu z důvodu vizualizace, tak se většinou jedná o zvýšení detailu geometrie, ne však podrobnější vyjádření návrhového záměru.

DSP: V této fázi ze zkušenosti stále stačí LOD200. Jen v koordinačně náročných místech, jako jsou technické místnosti a šachty, je zvykem návrh zpřesnit na LOD300, aby byl v navazující fázi v těchto prostorech zajištěn dostatečný prostor.

DPS: Tato fáze se běžně zpřesňuje na úroveň LOD300, kdy geometrie plně představuje návrhový záměr. Není nutné se pouštět do vyšších stupňů LOD, ale v případě některých prvků se můžeme setkat i s LOD350. Jedná se většinou o jednoduchá zařízení, která jsou sama o sobě geometricky nenáročná (zásuvky, vypínače atd.)

DSPS: V této fázi se zpřesňují polohy prvků podle skutečného stavu a většinou není požadavek na zpřesnění oproti předchozímu stupni. Stále platí LOD300(LOD350).

FM: Pokud fázi před nahráním do CAFM systému předchází fáze DPS a DSPS, geometrickou podrobnost není třeba upravovat. V této a předchozí fázi jde především o vytváření dokumentů souvisejících s jednotlivými typy prvků a jejich vzájemná provazba, aby se následně dalo vše automaticky spárovat.

V případě, že je požadována pasportizace z důvodu převodu stávajícího objektu do CAFM systému, není třeba se pouštět do vyššího detailu než LOD200.

 

Je definice LOD vůbec nutná?

LOD je poměrně známý termín užívaný ve většině smluvní dokumentace provázející BIM projekt. Nicméně v této dokumentaci je často zároveň požadavek, že je potřeba zvolit takovou podrobnost modelu, aby splnila cíle projektu. To znamená, že podrobnost musí reflektovat všechny normy a vyhlášky, vyplývající ze Smlouvy o dílo. Dále pak musí být prvky tak podrobné, aby šla efektivně provádět kontrola kolizí. Vezmeme-li v úvahu tyto požadavky, LOD není nutné definovat.

 

Závěr

Tento článek popisuje běžnou praxi v České republice s ohledem na definici LOD. To, jestli grafickou podrobnost definovat nebo ne, je na každém tvůrci smluvní dokumentace/ Investorovi.