Víte, jaký hluk v [dB] vytvoří taková sekačka na trávu? Co třeba vysavač? Kapající kohoutek vodovodu?
Byli byste překvapeni, ale sekačka na trávu se pohybuje v intenzitě hluku 120 dB, vysavač 70 dB a kapající kohoutek 40 dB. Není tedy potřeba zdůrazňovat, že intenzita hluku na rušné silnici může dosahovat 80 dB. Pokud se bavíme o pražských silnicích, tak by se zde musel připočítat i hluk klaksonů a rozčilujících se řidičů v kolonách.
No a jaké jsou limity pro den a pro noc? Pro hluk ze silniční dopravy byl neměl přesáhnout 55 – 60 dB v denních hodinách 6:00 – 22:00 a 45 – 50 dB v nočních hodinách 22:00 – 6:00.
Už jsme všichni naladěni na stejnou vlnu, jaké jsou důvody projektování protihlukových stěn (PHS), tak se pojďme podívat, jak je modelovat v softwaru Civil 3D efektivně.
Postup
- Nejprve bychom měli začít tím, že si vytvoříme dynamický blok půdorysného průmětu ocelového profilu a protihlukového panelu. V tomto případě jsem zvolil HE-A 140 ve tvaru I.
- Dynamičnosti bloku dosáhneme přidáním parametrů úhlu otočení a výběrové množiny prvků.
- Pro tento příklad byl zvolen pouze 1 typ ocelového nosiče HE-A 140, ale dvou různých délek protihlukových panelů.
- Pro budoucí využití PHS v BIM modelu byl vytvořen blok rovnou v 3D tělesech pomocí tažených těles v ose Z.
- Pro umístění prvků bloku budeme potřebovat křivku, na kterou budeme bloky vkládat.
- Z toho důvodu si vyexportujeme návrhovou linii osy PHS z koridoru, která je součástí podsestavy. Zvolit si však můžeme kteroukoliv křivku v prostoru modelu, která by nám měla zastupovat osu PHS.
- Máme osu, máme blok a nyní bych si mohl nakreslit kružnice v daných délkách rastru á 2 m a pomalu začít kopírovat bloky PHS v průsečících. To ale my nechceme, to není synonymum k efektivitě.
- Místo toho půjdeme do natavení výkresu, kde si můžeme definovat vlastní, nový styl bodu, kterému lze přiřadit grafická reprezentace bloku.
- Po nastavení bodu přichází část, která nám ulehčí spoustu času a práce. Vytvoříme si totiž body v zadaném staničení a rastru, který potřebujeme.
- Zde je vhodné si již přednastavit styl bodu na konkrétní, nově vzniklý styl PHS_bod.
- Můžeme si zvolit např. že prvních 20 m bude rastr á 2m a následujících 40 m bude rastr á 4m, zde se fantazii meze nekladou.
- Po vytvoření bodů v rastru po křivce trasy si tyto body promítneme do podélného profilu (dále jen PP) a jelikož to jsou COGO body, tak s nimi můžeme dále i výškově pracovat.
- Při promítání do PP je důležité, abychom měli nastavený druhý styl bodu, zde vidíme PHS_PP. Tento styl bodu byl vytvořen ze stejného bloku HEA_140, jenom byl otočen o 90° kolem osy X.
- Na následujícím obrázku vidíme nepřevýšený PP, ve kterém jsou promítnuté body COGO reprezentovány stylem bodu PHS_PP.
- V situaci vidíme rozložení PHS po trase dle rastru á 2.
- Vizuálně se bloky PHS rozmístili bez otočení, jelikož vytvořený blok je ortogonálně k ose X a Y. Zde je potenciál vytvoření dynamo skriptu pro automatické potočení bloků ve směru normály na křivku. Skript najdete v dalším připravovaném článku.
- Pro tento případ je v bloku parametr „Úhel“, kterým poté lze jednotlivé PHS otočit a případně i vybrat jinou konstrukce. Na obrázku je ilustrován proces otočení a již vytvořená PHS dl. 4 m.
- Rychlý export 3D těles silnice, PHS a renderováním dostáváme příjemnou vizualizace toho, co jsem právě vytvořili.
- Nemáme pouze 3D tělesa, ale rovnou i situaci a rozvinutý pohled. Doplnili bychom popisky ať automaticky v C3D nebo ručně v Autocadu.
Závěr
Byl nastíněn pracovní postup, jak vytvářet PHS za pomocí softwaru Civil 3D. Nejedná se o detailní návod, ale o stručný popis, že i takové prvky jako protihluková stěna lze bodově vytvářet velmi efektivně.
