Konference

BIM DAY 2025

Komu nebylo hlavní téma letošní konference jasné už koncem srpna, ten očividně nemá doma internet. Ano, jak jsme byli několikrát během konference upozorněni, celým svým názvem šlo o zákon o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí (zákon o BIM). Hlavní téma doplnila řada dalších vystoupení – ať už o přístupech v zahraničí, novinkách od buildingSMART nebo praktických workshopech.

Mým cílem není vás dnes unudit, ale přinést rychlé shrnutí a vypíchnout témata, která během konference rezonovala publikem.

Den první

Z programu mi nejvíce utkvěla v hlavě přednáška buildingSMART International od Aidana Mercera. Úvod byl spíše shrnutím – buildingSMART má aktuálně 39 poboček a Česká republika patří do TOP 10 v počtu úspěšných certifikací. Padla i zmínka, že IFC 4×3 je oficiálním standardem ISO (déjà vu leden 2024) a práce na IFC 5 intenzivně pokračují. Nejzajímavější část se týkala openBIM a nástrojů, které buildingSMART vyvíjí a poskytuje. To ještě umocnila zmínka Správy železnic, která IDS využívá ve svých projektech a bude poskytovat vzorové kusy.

Přednášky ze zahraničních zastoupeních buildingSMART měly spíše informativní charakter a ukázaly, odkud lze čerpat inspiraci. Zaujalo mě například, že v Itálii je od hodnoty projektu 2 miliony eur (necelých 50 milionů korun) povinné využití BIM, nebo že IFC 4.4 rozšíří podporu i o tunely.

Odpolední blok prvního dne přinesl více praktických zkušeností ze zahraničí – implementaci BIM na polské dopravní infrastruktuře (primárně letiště) či v projektu fotbalového stadionu Camp Nou v Barceloně. Obě prezentace zdůraznily propojení návrhu s realizací, přičemž u druhého případu šlo i o koordinaci dodavatelů z více než šesti zemí.

Velmi zajímavý byl také „koktejl“ spojující BIM, logistiku, architekturu a technologická řešení, který představil Manjunath Ambli Suresh ze společnosti HHLA v Hamburku. Firmě se podařilo zachovat historický ráz města a zároveň efektivně rekonstruovat prostory přístavu tak, aby vyhovovaly moderním požadavkům na kanceláře, obchody i překladiště. Prezentaci doplnily zkušenosti s následnou správou a údržbou.

Den druhý

Druhý den otevřel Petr Matyáš, předseda Odborné rady pro BIM z. s., hodnocením pilotních projektů – označil je za neefektivní, zdlouhavé a nákladné, přičemž výsledky byly minimální. Zároveň podpořil snahu o zjednodušení zadávání veřejných zakázek.

Na něj navázala Libuše Kalkus Kameníčková, provozní ředitelka, která přiblížila certifikace buildingSMART – Management a Practitioner. Úroveň Practitioner je nyní překládána do češtiny a první certifikace lze očekávat v červnu 2026. Naopak úroveň Management zatím v ČR v plánu není. Školení pro Practitioner bude mít 24 vyučovacích hodin a (pravděpodobně) 5 testovacích modulů – detaily se však ještě upřesní, stejně jako periodicita obnovy certifikace.

Pro získání úrovně Practitioner bude potřeba mít splněnou úroveň Entry (zdarma zde) a dále Foundation, u níž jsme jako cadconsulting oficiálním školitelem a zajišťujeme také certifikace.

Certifikace buildingSMART úrovně Foundation můžete objednat na našem eshopu nebo emailu info@cadconsulting.cz.

Odpolední blok odstartovala prezentace kvarteta: Jan Šrubař (ČS NHQ), Peter Jirát (di5 architekti inženýři), Martin Uher (GLEEDS) a Rudolf Vyhnálek (cadconsulting). Tématem byla výstavba sídla České spořitelny na pražském Smíchově. Prezentace ukázala, že dlouhodobý strategický přístup nese ovoce – rozhodnutí z roku 2015 vybudovat moderní sídlo s využitím nejnovějších technologií směřuje k plánované kolaudaci v první polovině roku 2028. V této fázi je BIM využíván jako nástroj pro zjednodušení realizace a komunikace mezi projektovými týmy. Po kolaudaci se díky detailní dokumentaci (sitewalky a mračna bodů z výstavby, model skutečného provedení) stane správa budovy téměř „olympijskou disciplínou“.

Podobně strategický přístup ukázali Jiří Lukáš a Daniel Šmejkal z Letiště Václava Havla. Prezentovali, jak BIM využívají nejen při aktuálních zakázkách, ale i pro budoucí správu. Ukázky prostorové koordinace připravovaných staveb působily téměř jako budování „státu ve státě“.

Za skvělý příklad propojení BIM a realizace stojí i vystoupení Darya Deiko ze společnosti PORR, kde byl model Barrandovského mostu využit pro prostorovou koordinaci stavby pomocí rozšířené reality.

Zákon o BIM

Detailní pohled na to, jak se zákon o BIM promítne do veřejných zakázek a průběhu projektů, přineseme v samostatném článku. Zatím jen stručně: účinnost je stanovena od 1. 1. 2027.

Závěr

Rok 2025 byl především o legislativě, certifikacích a zahraničních zkušenostech, ale i o lokálních přístupech. Konference ukázala, že BIM má široké využití – i v logistice – a že při jasně definovaných strategických cílech se stává silným nástrojem.

Osobně si myslím, že v následujících letech budou velkým tématem umělá inteligence, datová analýza a automatizace. Velkou část procesů dnes už BIM zvládá, nový zákon je zpřehlední a rozšíří povinnosti. Tím ale vznikne obrovské množství dat, a právě datová analýza doplněná o umělou inteligenci bude klíčovým nástrojem, jak datové přehlcení zvládnout. Uvidíme, jaká témata pro nás připraví organizátoři příště. 😊

print

Napsat komentář