- 9. 2025 byl ve Sbírce zákonů České republiky pod číslem 330/2025 Sb. uveřejněn zákon o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí, všeobecně známý jako zákon o BIM. Primárním cílem je zavedení a standardizace BIM, který má sloužit jako klíčový nástroj pro efektivnější, transparentnější a udržitelnější nakládání se stavbami v průběhu jejich celého životního cyklu. V praxi to znamená zejména:
- Klíčové informace o přípravě, provádění, užívání a změnách stavby jsou vedeny v informačním modelu stavby – strukturovaném souboru dat, digitálních modelů a dokumentů.
- Součástí informačního modelu stavby je digitální model stavby (BIM model) doplněný o další údaje.
- Veškerá práce s těmito informacemi má probíhat na jednom místě – ve společném datovém prostředí, a to u vybraných staveb povinných osob vymezených zákonem, jejichž pořizovací cena nebo předpokládaná hodnota překročí limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce (aktuálně přibližně 135 milionů Kč) a které splní další podmínky stanovené zákonem.
K dosavadní „klasické“ dokumentaci přibývá povinnost vést informace o stavbě v podobě informačního modelu a sdílet je prostřednictvím společného datového prostředí. Cílem je výrazně omezit roztříštěné předávání souborů e-mailem a sjednotit správu informací o stavbě.
Zdroj: koncepcebim.gov.cz
Základní ustanovení a dosah zákona
Zákon definuje informační model stavby jako digitální reprezentaci fyzických a funkčních charakteristik stavby a dalších informací spojených s celým životním cyklem stavby. Tento informační kontejner musí obsahovat zejména:
- Digitální model stavby představující uspořádání a charakteristiky stavby.
- Informace o harmonogramu přípravy, výstavby a případných změn.
- Informace o povolení stavby a souvisejících rozhodnutích.
- Informace o nákladech (včetně investičních nákladů).
- Informace vztahující se k užívání a údržbě stavby.
- Dokumentaci stavby.
- Informace o úkonech správních orgánů a právních jednáních souvisejících s přípravou, prováděním, užíváním, údržbou, prováděním změn a odstraňováním stavby.
- Informace o změnách dokončené stavby v průběhu jejího dalšího životního cyklu.
Zákon zároveň zavádí pojem informačních kontejnerů pro různé účely – například pro územní a stavební řízení, pro kolaudační řízení nebo pro evidenci skutečného provedení stavby. Jednotlivé kontejnery se skládají z vybraných částí informačního modelu stavby.
V dalších ustanoveních zákon definuje také pojem datový standard stavby, který je zveřejňován ÚNMZ (pro některé typy staveb s účastí Ministerstva dopravy), a pojem společné datové prostředí, jež má být povinným nástrojem pro správu informačního modelu. Konkrétní technické požadavky a detailní obsah těchto prvků stanoví až prováděcí předpisy.
Povinnost využití a koho se týká
Povinnost pořídit informační model stavby se vztahuje na stavby povinných osob, pokud jejich pořizovací cena nebo předpokládaná hodnota překročí limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce (v současnosti přibližně 135 milionů Kč) a zároveň jsou splněny další podmínky vymezené zákonem (např. zápis stavby do katastru nemovitostí nebo do digitální technické mapy).
Povinnými osobami jsou zejména:
- stát a jeho organizační složky,
- kraje a jimi zřízené organizace,
- státní příspěvkové organizace a státní podniky,
- některé právnické osoby zřízené k uspokojování potřeb veřejného zájmu, u nichž má stát či územní samospráva rozhodující vliv.
Nejde tedy o všechny subjekty, které nakládají s veřejnými prostředky, ale o vymezený okruh organizací, pro něž zákon povinnost využívat informační model stavby přímo stanoví.
Implementační kroky
Schválení zákona je vnímáno jako klíčový krok k modernizaci výstavby v ČR. Očekávané přínosy zahrnují zefektivnění a zkvalitnění celého procesu stavby – od přípravy, přes realizaci, až po správu. Dlouhodobým cílem je dosáhnout úspory nákladů a snížení chybovosti napříč celým životním cyklem stavby.
V současné době probíhá důležitá fáze přípravy prováděcích předpisů a implementace systému do praxe – zejména technické specifikace datového standardu, požadavky na společné datové prostředí a postupy pro zadávání a předávání dat.
Zákon byl podepsán prezidentem po schválení Poslaneckou sněmovnou (27. června 2025) a Senátem (23. července 2025). Účinnost zákona nastane dnem 1. ledna 2027.
Úvodní obrázek byl vygenerován AI.
